-A.

Celý život se od nás žádá, že budeme jednat podle nějakého standardu - vyrostete, vystudujete školu, najdete si práci, životní lásku, máte spolu rodinu a potom zestárnete. Žijeme ve světě, kde odlišnost bývá opovrhována a nepřijímána. Říká se, že jednoho dne nás nahradí roboti a umělá inteligence, spousta lidí si však neuvědomuje, že my již žijeme ve světě robotů, mají dvě ruce, nohy a v těle jimi protéká krev. Lidé jsou roboti a podle toho se svými životem zacházejí a zacházejí tak se životy jiných. “Je to sobec, nechat tu šest dětí, manželku, všechny své přátelé a kapelu”.  Měsíc a půl zpátky mi napsala moje nejlepší kamarádka, že Chester Bennington spáchal sebevraždu. V mysli normálního a běžného člověka naskočí myšlenka: jak to mohl udělat, vždyť měl  všechno - slávu, bohatství, uznání, mohl si dovolit vše, co si běžný člověk dovolit nemůže. Opravdu je ale životní štěstí žít ve standardu? Proč očekáváme, že životním štěstím člověka jsou peníze, dobrá práce nebo...